Nic nemusí být takové, jak se nám zdá. | Mňamka #46

"Kognitivní zkreslení (cognitive bias) jsou určité tendence myšlení, díky nimž může docházet k chybným úsudkům. Jsou většinou podstatou předsudků a stereotypního myšlení. Většina argumentačních klamů mohou být zkreslení, pokud jsou však užity vědomě, nejde o zkreslení, ale o podvod.

U kognitivního zkreslení je podstatné, že si jej člověk neuvědomuje. Nejde tudíž o záměrnou chybu, ale o výsledek chybného myšlenkového procesu, při němž dotyčný z nějakého vnitřního nevědomého důvodu předpokládá (nebo naopak odmítá) nějaký výsledek a svá pozorování proto interpretuje zaujatě." (zdroj)

A jaké to jsou? S čím vším se můžeme jako (nejen) datoví analytik setkat? Některé najdete už na obrázku, jiné níže pod ním:

Máte k článku nějaké otázky nebo připomínky? Klidně mi napište, ráda to s Vámi proberu :-)

Eva Hankusová
detektiv nových příležitostí
LinkedIn

 Agilní datová analytika pomáhá MALFINI řídit výkon obchodníků a zvyšovat tržby meziročně o 30 %

Agilní datová analytika pomáhá MALFINI řídit výkon obchodníků a zvyšovat tržby meziročně o 30 %

Automatický reporting stavu objednávek a úspěšnější vytížení vozové flotily o 20%

Automatický reporting stavu objednávek a úspěšnější vytížení vozové flotily o 20%

Kdy nepoužívat sloupcové grafy? | Mňamka #463

Kdy nepoužívat sloupcové grafy? | Mňamka #463

Sloupcové grafy jsou skvělým a snadno srozumitelným nástrojem pro vizualizaci dat. Není proto divu, že se těší značné popularitě. Problémem ale je, že jsou často využívány i v situacích, na které se příliš nehodí, což může vést k nesprávné či zavádějící interpretaci dat. Typicky se to stává např. při jejich použití k zobrazení sumárních statistik, jakou jsou průměry či mediány, kdy může docházet až k přílišné ztrátě detailu. V dnešní mňamce si ukážeme, proč je v takových případech většinou lepší zvolit jiný typ grafu!