Kognitivní zkreslení: Heuristika dostupnosti a komár zabiják | Mňamka #328

Určitě jste slyšeli o nádherných plážích Portugalska, milých lidech, netradiční gastronomii a portském víně. Moc vás láká vydat se tam na dovolenou. Přemýšlíte, jakým dopravním prostředkem se tam dostat - autem nebo letadlem? Z létání nejste úplně unesení, vždyť ještě nedávno dávali v televizi, že kdesi v Číně jedno spadlo… A nemůže to tam být nebezpečné? Nejsou tam náhodou žraloci? Jestli by možná přece jenom nebylo lepší jet zase do Chorvatska… 

V dnešním díle Psychomňamek se budeme věnovat dalšímu kognitivnímu zkreslení, ke kterému se uchylujeme při rozhodování, a to heuristice dostupnosti. Ta popisuje naši tendenci rozhodovat se podle informací, které se nám snadno vybaví. Mohou to být například události, které se staly teprve nedávno nebo které nás výrazně zasáhly. Šokující, ztrapňující, nebo láskyplné momenty, tedy jakkoliv emočně zabarvené události, mají tendenci setrvávat v paměti dlouho.

Když se vrátíme k příkladu výše, heuristika dostupnosti by nás mylně dovedla k mnohem méně bezpečnému způsobu dopravy vzhledem k tomu, že míra autonehod je mnohonásobně vyšší než množství pádů letadel. Zároveň je pravděpodobnost fatálního setkání se žralokem velice ojedinělá - udává se, že je daleko pravděpodobnější smrt zasažení bleskem než žralokem. Data a statistiky tak jsou to hlavní, co nás ve většině případů dokáže navést ke správnému rozhodnutí. Naopak výsledkem heuristiky dostupnosti může být, že se nechtěně uchýlíme k diskriminaci nebo k rychlým a nedostatečně podloženým rozhodnutím, která v praxi bohužel mohou znamenat i vyhozenou investici.

Příklady z praxe

  1. V práci zvažujete dva kandidáty na povýšení, dejme tomu Evu a Patrika. Eva dlouhodobě vykazuje lepší performance než Patrik. Také si ale dobře pamatujete, že vám Eva před několika dny zavařila před schůzkou s klientem, když omylem smazala prezentaci a vy jste tak musel na schůzce vařit z vody. Tato událost byla natolik silná, že zastíní všechno ostatní, a vy se přikloníte k Patrikovi.
  2. V rámci businessu se věnujete logistice. Na skladu máte spousty řidičů a také security tým. Máte k dispozici budget na zlepšení pracovních podmínek jedné skupině pracovníků - ale ne oběma. Kterou zvolíte? Co je nebezpečnější práce, být řidičem nebo securiťákem? Při pomyšlení na nebezpečné střety, které vám jeden kolega securiťák včera na obědě popisoval, se přikloníte k security. I přestože je logistika na předních příčkách mezi nejnebezpečnějšími profesemi na světě, a to kvůli nehodovosti při řízení vozidel.

  3. Vaše firma dlouhodobě spolupracuje s externí konzultační firmou Pepa&Pepa, expertem na poli BI. S touto firmou jste velmi spokojení, dodává skvělé výsledky, včas, sedíte si lidsky. Vy byste nyní potřeboval pomoct i s dalším usecasem, který se zaměřuje na Machine Learning. A tak jim přiklepnete další deal. Aniž byste příliš pátral po tom, zda excelují i v této doméně. 

Komár zabiják pro fajnšmekry

Pojďme se také zaměřit na situace, které nás mohou potkat v běžném životě. Jak už jsme narazili výše, heuristika dostupnosti se výrazně promítá do vyhodnocování, jaké situace jsou a nejsou bezpečné. Pokud se ale ponoříme do čísel, často nám to obrátí naše představy o světě vzhůru nohama.

Které zvíře byste si tipnuli, že může za největší množství úmrtí ročně? Podle analýz na ourworldindata.org to v roce 2016 byl komár kvůli přenášení smrtelných nemocí. A hned v patách mu byl člověk, kvůli válkám či násilí. Na posledním místě je námi obávanými žralok, se 4 způsobenými úmrtími v roce 2016. 

Možná už vás napadá, proč tomu tak je. Média a jejich zaměření na šokující a barvitý obsah sehrává velkou roli v heuristice dostupnosti. A smrt žralokem si rozhodně zaslouží místo na titulní straně, stejně jako sebevraždy, vraždy, terorismus či jiné násilné formy úmrtí. Naopak srdeční choroby, autonehody a další časté příčiny úmrtí tolik zobrazovány nebývají, jak ukazuje následující graf (také od ourworldindata.org). Tento vztah samozřejmě nefunguje jednostranně - média nám dodávají takový obsah, který získá odezvu od čtenáře a který se bude dobře prodávat.

Co si z toho všeho odnést?

Jako s každou heuristikou, je důležité si ji hlavně zvědomovat a všímat si, jak naše rozhodnutí ovlivňuje, ať už v businessu nebo v běžném životě. A dále je také dobré uvědomit si:

  • důležitost dat, která jsou základem pro správné rozhodování
  • důležitost porozumění fungování vlastní mysli
  • vlastní limity: být otevřený ke zpochybňování vlastních úsudků 
  • sílu v týmu: každý z nás má různé zkušenosti a je tak větší pravděpodobnost, že se nepřesná informace zachytí

Zapomněla jsem na něco? Chcete se na něco zeptat? Napište mi. 

Renata

Renata Hlavová

datový detektiv
LinkedIn

Nic nemusí být takové, jak se nám zdá. | Mňamka #46

Nic nemusí být takové, jak se nám zdá. | Mňamka #46

(Nejen) datoví analytici si musí dávat pozor na tzv. kognitivní zkreslení. Jde o nevědomé tendence myšlení, díky kterým může docházet k chybných úsudkům. Rozeznat a uvědomit si tyto "cognitive biases" je jednou ze základních skills v datařině.

Psychologie decision makingu, jakým způsobem funguje? | Mňamka #298

Psychologie decision makingu, jakým způsobem funguje? | Mňamka #298

Už jste někdy slyšeli o zkreslení? Zajímá vás, jak moc jsme vlastně iracionální a co s tím můžeme dělat? Naše Renča napsala výborný článek o tom, o co vlastně jde a proč se k rozhodování na základě intuice pouštíme. V momentě, kdy se tato intuice začne nějak víc promítat do rozhodnutí v prostředí byznysu je zle. Na konci se dozvíme, co nedělat a jak se můžeme snažit nepodléhat intuici a vždy ji kontrolovat na základě racionálních myšlenek a daty podložených faktů.