Psychologie decision makingu, jakým způsobem funguje? | Mňamka #298

O iracionalitě člověka aneb proč podléháme zkreslení?

Představme si nákup kytky na narozeniny pro kolegyni v práci. Čas nás tlačí, moc se neznáme a netušíme, co má ráda. Co uděláme? Jako první možnost zajdeme do nejbližšího květinářství, najdeme, kolik stojí nejlevnější a kolik nejdražší kytka, a vybereme něco mezi. Jako druhá možnost se nabízí zeptat se prodejce na jeho názor, co se obvykle ženám líbí. Můžeme také zvolit něco klasického, co neurazí, na co narazíme jako první, co nás něčím zaujme, co se líbí nám osobně, anebo co jsme vybrali posledně a osvědčilo se nám to.

Právě jsme se dotkli nejčastějších heuristik. Když mluvíme o heuristikách, jde o zkratkovité a nepřesné myšlení podložené naší intuicí a zkušenostmi. Je ale důležité nezapomínat, že v dnešním rychle se měnícím světě mají své místo. Pomáhají nám překonávat každodenní zahlcení informacemi, které nás mohou paralyzovat a znemožňovat efektivní rozhodování. Umíte si představit, kdybychom při každém nákupu květin museli hledat nejbližší květinářství a zkoumat jejich cenové relace, zjišťovat, jaká je aktuální sezóna květin, které květiny jsou reprezentativní, kdo má jaké preference a alergie, a to všechno pod časovým tlakem? Takový způsob rozhodování by nebyl funkční a velice rychle by nás vyčerpal. 

Je sice zřejmé, že heuristiky nám usnadňují fungování filtrováním nedůležitých informací, dokáží být ale velmi nepřesné a limitující. V situaci, kdy se rozhodujeme, zda například propustit celé oddělení, kterého člověka vybrat v rámci výběrového řízení, zda plníme KPI, kde nejlépe ušetřit, či jak nejlépe hodnotit progres projektů, na to už nám heuristiky nepostačí. Ba naopak, velice rychle by naši firmu zavedly do krachu :) Dnešní technologie už nám dovolují přenechat tyto složité kalkulace počítačům a s pomocí dat tak dokážeme dosahovat lepších rozhodnutí, než ke kterým bychom jako sami lidé došli. V BizzTreatu se s doporučováním na základě dat setkáváme denně - pro tento způsob rozhodování je charakteristická logika, vědomé zvažování alternativ, zamýšlení se nad kvalitou dat a neustálé kladení otázek.

Tyto dva rozhodovací systémy jsou komplementární, dokáží pracovat spolu. A i když to na první pohled nevypadá, nejen heuristiky přináší vysokou míru chybovosti. I v případě důsledného zpracovávání informací můžeme chybovat, a to například zaměřováním se pouze na ty informace, které podporují naše intuitivní závěry (tzv. confirmation bias).

A jak se heuristikám vyhnout? To je těžké. Heuristiky jsou něco, co nás definuje, co nám usnadňuje každodenní starosti. Co ale můžeme udělat - naučit se rozpoznávat jednotlivá zkreslení a využívat oba systémy ve vhodných situacích a ve svůj prospěch. Bude nás to ze začátku stát více mentální kapacity, ale povede to ke kvalitnějším rozhodnutím. 

A co pro to můžete udělat teď vy? Lze začít drobnými kroky:

  • snažit se porozumět zkreslením a naučit se je identifikovat
  • nespoléhat na nás a naši paměť, raději hledat validní důkazy pro naše argumenty
  • být váhavý a nedělat ukvapené závěry
  • podívat se na problém z více stránek, třeba i protichůdných 
  • nebát se challengovat a zpochybňovat vlastní závěry
  • zvážit risky, který se pojí s rozhodnutím, a podle toho formulovat doporučení
Zdroje:
  • https://thedecisionlab.com/biases/heuristics/
  • Thinking Fast and Slow by Kahneman
  • Psychology and Behavioral Economics by K.Ruggeri, kap. 3
  • https://kozyrkov.medium.com/are-you-a-bad-decision-maker-34690deae223

Zapomněla jsem na něco? Chcete se na něco zeptat? Napište mi. 

Renata

Renata Hlavová

datový detektiv
LinkedIn

Nic nemusí být takové, jak se nám zdá. | Mňamka #46

Nic nemusí být takové, jak se nám zdá. | Mňamka #46

(Nejen) datoví analytici si musí dávat pozor na tzv. kognitivní zkreslení. Jde o nevědomé tendence myšlení, díky kterým může docházet k chybných úsudkům. Rozeznat a uvědomit si tyto "cognitive biases" je jednou ze základních skills v datařině.